EET | Zvláštní režim evidence tržeb

Časté dotazy.

Musí si podnikatel koupit pokladnu?

Zvláštní režim spočívá v evidování tržeb prostřednictvím tzv. papírového bloku účtenek a podávání oznámení o tržbách na formuláři vydaném Ministerstvem financí. Při evidenci tržeb v tomto režimu není nutné pořízení pokladního zařízení.

Kde získám blok účtenek a mohu o něj požádat kdykoliv?

Blok účtenek podnikatel s povolením evidovat tržby ve zvláštním režimu získá na věcně a místně příslušném finančním úřadě (na svém „domovském“ územním pracovišti), a to zpravidla v rámci ústního jednání, při němž mu bude zároveň oznámeno rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Bloky účtenek se předávají standardně jednou za rok. Podnikatel by měl při předávání bloků správci daně sdělit, kolik jich vzhledem k povaze své činnosti bude pro toto období potřebovat. V případě, kdy podnikatel již nemá k dispozici bloky účtenek, může si požádat o další (i před uplynutím období jednoho roku od jejich vydání). Pokud by podnikateli bloky naopak zbyly, může je samozřejmě používat v dalším roce bez jakéhokoli omezení.

Kolik účtenek blok účtenek obsahuje a mohu si požádat o více bloků účtenek?

Blok účtenek obsahuje 100 originálů účtenek a 100 stejnopisů. Originál bude po vyplnění předáván zákazníkovi, stejnopis si poplatník uchová po zákonem stanovenou dobu odpovídající lhůtě pro stanovení daně, k níž se daná tržba vztahuje. Počet bloků účtenek, o které může poplatník žádat, není omezený. Každý poplatník by měl již při samotné žádosti o možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu zvážit počet bloků účtenek, a to podle rozsahu své podnikatelské činnosti. Vzhledem k rozmanitosti druhů činností je zřejmé, že některým poplatníkům postačí ročně jeden blok, jiným poplatníkům bude nutné pro plynulý výkon jejich podnikatelské činnosti přidělit bloků více.

Když mi dojdou účtenky v bloku účtenek, mohu pro evidenci tržeb použít jakýkoliv jiný blok (např. paragonů)?

Ne. K plnění evidenční povinnosti ve zvláštním režimu slouží pouze bloky účtenek, jejichž tisk a distribuci na finanční úřady zajišťuje Ministerstvo financí. Účtenky v bloku účtenek mají svou specifickou strukturu a formát, proto nelze pro účely evidenční povinnosti použít jiný blok.

Nestačí zákazníkovi předat jen doklad o zakoupení zboží nebo poskytnutí služby podle zákona o ochraně spotřebitele?

Nestačí. Zákon o evidenci tržeb stanoví, že evidenční povinnost má být plněna prostřednictvím bloku účtenek, kdy účtenka má specifické náležitosti, které jiné doklady nemají. Proto je využití tohoto druhu dokladu zcela nezbytné. Účtenka podle tohoto zákona však obsahuje navíc také nepovinná položky odpovídající požadavkům zákona o ochraně spotřebitele, které může poplatník vyplnit dobrovolně. Pokud tak učiní, může daný doklad použít nejen pro účely splnění evidenční povinnosti, ale také pro účely splnění požadavku zákazníka na doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby podle zákona o ochraně spotřebitele.

Nestačí zákazníkovi předat jen doklad o zakoupení zboží nebo poskytnutí služby podle zákona o ochraně spotřebitele?

Nestačí. Zákon o evidenci tržeb stanoví, že evidenční povinnost má být plněna prostřednictvím bloku účtenek, kdy účtenka má specifické náležitosti, které jiné doklady nemají. Proto je využití tohoto druhu dokladu zcela nezbytné. Účtenka podle tohoto zákona však obsahuje navíc také nepovinná položky odpovídající požadavkům zákona o ochraně spotřebitele, které může poplatník vyplnit dobrovolně. Pokud tak učiní, může daný doklad použít nejen pro účely splnění evidenční povinnosti, ale také pro účely splnění požadavku zákazníka na doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby podle zákona o ochraně spotřebitele.

Mohu evidovat tržby ve zvláštním režimu, i když příští měsíc překročím limit 600 000 Kč?

Časové testy pro sledování hotovostního limitu 600 000 Kč jsou dva – jedno období se sleduje ve vztahu k minulosti (4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí) a druhé období ve vztahu k budoucnosti (12 bezprostředně po sobě jdoucích měsíců). Obě období se stanoví vždy klouzavým způsobem a poplatník je testuje vždy k danému aktuálnímu okamžiku. Pokud poplatník zjistí, že některý z limitů překročil/překročí, je povinen danou skutečnost oznámit správci daně. V situaci, kdy poplatník podmínku pro možnost evidovat tržby ve zvláštním režimu přestane splňovat, by se měl připravit na evidenci tržeb běžným způsobem (pořízením vhodného pokladního zařízení, vyzvednutím autentizačních údajů, vygenerováním pokladního certifikátu atd.).

Do začátku 3. a 4. vlny EET zbývá.

Dny

:

Hodiny

:

Minuty

:

Vteřiny

Zvláštní režim

Novela zákona o evidenci tržeb zavádí pro poplatníky, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, možnost evidovat tržby v tzv. zvláštním režimu. Při aplikaci tohoto režimu poplatník nemusí disponovat pokladním zařízením, tiskárnou ani stálým připojením k internetu. Evidenční povinnost v tomto případě není plněna elektronicky, jako je tomu v běžném nebo zjednodušeném režimu, ale v „papírové“ formě prostřednictvím bloku účtenek a oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu.

Žádost o povolení evidovat tržby v tomto režimu mohou poplatníci podávat již od 1. 2. 2020Od 1. 5. 2020 pak mohou prostřednictvím tohoto způsobu evidence začít evidovat tržby.

Kdo může požádat o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu a za jakých podmínek.

Evidovat tržby ve zvláštním režimu mohou:

  • poplatníci daně z příjmů fyzických osob,
  • poplatníci daně z příjmů právnických osob, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny (poskytovatel zdravotních služeb musí být držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve smyslu příslušné právní úpravy – tj. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů).

Podmínky, které musí být u výše uvedených poplatníků žádajících o evidování tržeb ve zvláštním režimu splněny:

  • poplatník není plátcem DPH v České republice,
  • poplatník nemá více než 2 zaměstnance,
  • výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč.

POZOR, zvláštní režim není možné povolit

  • poplatníkovi, který nesplňuje výše uvedené podmínky – např. poplatník, který poskytuje zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (např. estetické kliniky) nebo poplatník, který sice poskytuje zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ale v určitých konkrétních případech služba hrazená není a poplatník za ni žádnou úhradu od zdravotní pojišťovny nedostává (např. v situaci, kdy si poskytnutí zdravotní služby pacient hradí sám),
  • poplatníkovi, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení (tržbu přijímá svým jménem na účet jiného poplatníka),
  • pověřenému poplatníkovi, tj. poplatníkovi, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník,
  • poplatníkovi, který eviduje/bude evidovat tržby v některé ze svých provozoven online (běžný resp. zjednodušený režim a zvláštní režim nelze vzájemně kombinovat – tyto režimy nemohou u jednoho poplatníka probíhat souběžně).

Pro vysvětlení předchozího odstavce jsme zaslali autorizovanný dotaz na Generální finanční ředitelství

Dotaz:

Zvláštní režim evidence tržeb u lékařů. Existují dva lékaři, dentista a praktik. Při studiu Zvláštního režimu evidence tržeb zveřejněného na Vašich stránkách etrzby.cz jsme narazili na problém, se kterým si nevíme rady. Oba splňují obecné podmínky pro Zvláštní režim
• poplatník není plátcem DPH v České republice,
• poplatník nemá více než 2 zaměstnance,
• výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč.
V druhé sekci stránky věnované Zvláštnímu režimu jsme však narazili na text, který naprosto nechápeme. POZOR, zvláštní režim není možné povolit: – poplatníkovi, který nesplňuje výše uvedené podmínky – např. poplatník, který poskytuje zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (např. estetické kliniky) nebo poplatník, který sice poskytuje zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ale v určitých konkrétních případech služba hrazená není a poplatník za ni žádnou úhradu od zdravotní pojišťovny nedostává (např. v situaci, kdy si poskytnutí zdravotní služby pacient hradí sám).

Jak si tuto větu ve vztahu k nám máme vykládat?

Odpověď:

Povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu se vydává vždy na žádost poplatníka a je nárokové, to znamená, že pokud poplatník splní podmínky pro jeho vydání, správce daně žádosti vyhoví. Ve zvláštním režimu může evidovat tržby pouze poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb (definice poskytovatele zdravotních služeb a zdravotních služeb viz § 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů), přičemž tyto zdravotní služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a poskytovatel za jejich poskytování přijímá úhrady od zdravotní pojišťovny, tedy prostředky z veřejného zdravotního pojištění (viz úvodní část ustanovení); ostatní poplatníci daně z příjmů právnických osob tento režim využít nemohou.

Možnost využít zvláštní režim je tedy u poskytovatelů zdravotních služeb vázána na faktické přijímání plateb od zdravotní pojišťovny; nemají ji tedy poskytovatelé, kteří poskytují pouze zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (např. estetické kliniky), nebo ti, kteří poskytují zdravotní služby, které sice spadají do kategorie zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, ale v konkrétních případech hrazené nejsou a poskytovatelé za ně tedy žádné úhrady nedostávají (např. kliniky zaměřené výhradně na cizince, kteří za poskytnutí zdravotních služeb platí sami). Podmínkou povolení zvláštního režimu však není, aby byly z veřejného zdravotního pojištění hrazeny všechny poskytované zdravotní služby; pokud tedy poskytovatel poskytuje jak hrazené služby pojištěncům veřejného zdravotního pojištění, tak vedle toho i nehrazené zdravotní služby nebo zdravotní služby cizincům bez veřejného zdravotního pojištění, má (za splnění ostatních podmínek) na povolení zvláštního režimu také nárok.

Modifikace právní úpravy pro poskytovatele zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění je důsledkem dlouholeté praxe v oblasti lékařských praxí, u kterých právní úprava neumožňovala, aby lékařské praxe, které provozuje fyzická osoba, mohly být zcizovány či předmětem dědického řízení, neboť podmínkou tohoto postupu bylo absolvování výběrového řízení, jehož výsledek nezaručoval, že lékař, který uspěl ve výběrovém řízení, získá smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s příslušnými zdravotními pojišťovnami. Důsledkem této skutečnosti je faktický stav v tomto podnikatelském segmentu, u něhož by z povahy věci byl výkon činnosti realizován fyzickou osobou jakožto svobodné povolání, avšak za účelem zajištění kontinuity lékařských praxí je namísto toho standardem založení právnické osoby.

Toto specifikum bylo zohledněno při zvažování osobní působnosti tohoto režimu.
Absence oprávnění pro ostatní právnické osoby je odůvodněna obecným požadavkem vyšší míry profesionality a kvality kladené na právnické osoby, jakož i tím, že v převážné míře se jedná o subjekty, které nelze považovat za nejmenší podnikatele, vůči kterým zvláštní režim směřuje.

Zvláštní režim lze povolit pouze na základě ŽÁDOSTI

  • Zvláštní režim evidence tržeb mohou využít poplatníci, kteří disponují povolením správce daně pro evidování tržeb v tomto režimu. Toto povolení poplatník získá na základě žádosti, která se podává věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu. Žádosti o povolení evidovat ve zvláštním režimu je možné podávat nejdříve od 1. února 2020.
  • Žádostí podanou před tímto datem se bude finanční úřad rovněž zabývat, nicméně až v okamžiku, kdy nabydou účinnosti příslušná ustanovení zákona, jimiž se při vyřizování žádosti řídí, tj. nejdříve od 1. února 2020.

Žádost o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu musí obsahovat:

Skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu.

Splnění podmínky, že poplatník není plátcem DPH, není nutné prokazovat. Správce daně si danou skutečnost ověří sám z vlastní evidence.

Splnění podmínky počtu zaměstnanců
Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákona č. 262/2006Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tj. fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou či mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.).
Poplatník by měl v žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu uvést aktuální počet zaměstnanců a pravdivost uvedených údajů doložit (prostřednictvím podkladů ze mzdové agendy vedené poplatníkem či podkladů osvědčujících počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění). Nemá-li poplatník žádného zaměstnance, tuto skutečnost nijak nedokládá.

Splnění podmínky výše příjmů
Aby poplatník mohl využít zvláštní režim, nesmí výše příjmů z evidovaných tržeb přesahovat za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč. Nutno zdůraznit, že limit se vztahuje k evidovaným tržbám, tedy takovým tržbám, které podléhají evidenční povinnosti. Do limitu se tedy nezapočítávají bezhotovostní platby (např. platby z účtu na účet, platby kartou), ale např. také příjmy, které nemají původ v podnikání (např. příjmy z nájmu dle § 9 ZDP).
Co se týče prokázání splnění výše uvedeného limitu, pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat např. o evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno a jsou způsobilé podat správci daně věrný obraz o výši příjmů poplatníka, na základě kterého je možné učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období.
K prokázání výše předpokládaných příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka (stejně bude postupovat též poplatník, který s podnikáním začíná, u nějž je splnění limitu za předcházející období z povahy věci splněno). Poplatník vychází zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka.

Údaje o provozovnách, v nichž přijímá evidované tržby – jedná se o provozovny, které nebyly poplatníkem oznámeny správci daně prostřednictvím aplikace Elektronická evidence tržeb.

Údaje o provozovnách
V žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu poplatník správci daně sdělí informaci, ve které provozovně bude evidovat tržby ve zvláštním režimu. Co se týče údajů o provozovně, je nutno sdělit správci daně obdobné informace jako v případě údajů o provozovnách, které se oznamují prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb v případě evidence tržeb v běžném či zjednodušeném režimu, zejména

  • typ provozovny: stálá, mobilní, virtuální,
  • lokalizační údaj podle typu provozovny:
  • stálá: bude uvedena adresa (ulice, č.p./č.o., obec, PSČ),
  • mobilní: registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace,
  • virtuální: URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon).

V žádosti lze uvést dále název provozovny, případně její stav (např. od kdy bude provozovna aktivní) a informaci o převažující činnosti, která je v dané provozovně vykonávána (uvedením příslušného kódu NACE). V případě, že poplatník v minulosti údaje o této provozovně správci daně již oznámil prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb (evidoval již v této provozovně online), nemusí v žádosti údaje o provozovně duplicitně uvádět.
Na základě oznámení údajů o provozovnách bude každé provozovně správcem daně přiděleno číslo provozovny.

Příslušné podklady prokazující splnění podmínek pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu poplatník připojí k žádosti o povolení evidovat ve zvláštním režimu a žádost podá u věcně a místně příslušného správce daně.

Rozhodnutí o žádosti a předání bloku účtenek

Finanční úřad rozhodne o žádosti do 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí se stává účinným dnem následujícím po dni, kdy si poplatník převzal blok účtenek od finančního úřadu, nejpozději však 15. dnem ode dne oznámení rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu.

 

  • Rozhodnutí může být poplatníkovi oznámeno všemi způsoby dle § 39 daňového řádu, tedy datovou schránkou, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nejčastěji však bude v praxi využíván postup, kdy k oznámení rozhodnutí dojde v rámci jednání přímo na finančním úřadě, kdy správce daně poplatníkovi spolu s rozhodnutím předá také potřebný počet bloků účtenek (poplatník by měl ke správci daně jít s již jasnou představou o počtu bloků, který reálně odpovídá počtu jeho hotovostních tržeb za 4 kalendářní čtvrtletí; kvalifikovaný odhad počtu bloků musí být racionálně podložen a být v souladu s podnikatelským záměrem).
  • V případech, kdy bude rozhodnutí oznamováno jinak než prostřednictvím protokolovaného jednání, může poplatník blok účtenek vyzvednout na úřadě ihned poté, co rozhodnutí obdrží, případně může k tomuto úkonu přistoupit až bezprostředně před tím, než začne přijímat evidované tržby.
  • Pokud by poplatník přijal evidovanou tržbu, přestože ještě nemá přiděleny bloky účtenek, vystavuje se riziku sankce.
  • Poplatník, jemuž bylo povoleno evidovat tržby ve zvláštním režimu, NEMUSÍ žádat o autentizační údaje a generovat si certifikát pro evidenci tržeb. Po převzetí bloků účtenek již nic nebrání tomu, aby začal v režimu evidovat.
  • Povolení se vydává bez časového omezení a zaniká buď zrušením povolení finančním úřadem na žádost poplatníka nebo z moci úřední, nebo okamžikem zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou (online).

Jednotlivé složky evidenční povinnosti

Evidence tržeb ve zvláštním režimu spočívá v plnění těchto povinností:

  • nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit zákazníkovi účtenku z bloku účtenek, a to s nejnižším pořadovým číslem z bloku účtenek,
  • uchovat stejnopis vystavené účtenky, a to až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů, ke které se vztahuje (úprava lhůty pro stanovení daně je obsažena v § 148 daňového řádu – 3 roky),
  • podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém se uskutečnila evidovaná tržba, došlo k jejímu vrácení či opravě, oznámení o tržbách, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

    Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu lze podat jen

    1. a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
    2. b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí, nebo
    3. c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
    4. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
    5. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
    6. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

Postup evidování tržeb ve zvláštním režimu

  1.  Poplatník přijme tržbu od zákazníka a dle pokynů v bloku účtenek vyplní účtenku s nejnižším pořadovým číslem.
  2.  Poplatník vyplněnou účtenku předá zákazníkovi nejpozději při uskutečnění evidované tržby.
  3. Poplatník archivuje stejnopis účtenky.
  4. Poplatník za každé kalendářní čtvrtletí odevzdá na finančním úřadě oznámení o přijatých tržbách.

Účtenku z povahy věci není možné ověřit prostřednictvím aplikace Ověření účtenky na Daňovém portálu FS ani ji nelze přihlásit do účtenkové loterie.

Účtenka ve zvláštním režimu

Poplatník evidující tržby ve zvláštním režimu používá účtenky z bloku účtenek. Jedná se o zvláštní tiskopis, který vydává Ministerstvo financí ČR. Účtenka vystavená ve zvláštním režimu musí obsahovat povinné údaje, jejichž výčet je uveden v § 23b ZoET. Vedle položek představujících povinné údaje obsahuje účtenka také nepovinné položky. Tyto položky může poplatník vyplnit na základě vlastního uvážení zejména tehdy, je-li jeho záměrem splnit vystavením účtenky z bloku účtenek také povinnosti plynoucí ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOS“).

Blok účtenek obsahuje 100 dvoulistů, z nichž dané dvoulisty představují vždy originál a stejnopis účtenky. Díky možnosti průpisu se údaje zapsané poplatníkem na originál přenáší a vytváří se tak stejnopis. Pro účely rozlišení originálu a stejnopisu je při pravém okraji účtenky uveden název části účtenky (jedná se o předtištěný údaj). Část A označuje originál účtenky, který je vystavován tomu, od koho plyne evidovaná tržba, a část B označuje její stejnopis, který je poplatník povinen dle § 23a odst. 1 písm. b) ZoET archivovat.

V bloku účtenek jsou účtenky řazeny tak, že pořadová čísla těchto účtenek tvoří souvislou (nepřetržitou) vzestupnou řadu. Zákon o evidenci tržeb stanoví, že účtenky mají být vystavovány z bloku postupně, tj. vždy má být vystavena účtenka s nejnižším pořadovým číslem, které se v daném bloku aktuálně nachází. Pořadové číslo účtenky ve spojení se sériovým označením bloku je jednoznačným identifikátorem dané konkrétní tržby a poplatníka, který účtenku s údaji vztahujícími se k této tržbě vystavil.

Dle zákona o evidenci tržeb musí být na účtence vyplněny tyto položky:

  •  Celková částka tržby v české měně
    Celkovou částkou tržby se vždy rozumí částka skutečně přijatá poplatníkem, u hotovostních plateb se jedná o částku zaokrouhlenou na celé koruny. Do celkové částky tržby se uvádějí všechny částky, které je poplatník povinen evidovat. To znamená i částky, které jsou určeny k následnému čerpání nebo zúčtování, i částky, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním.
  • Datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
    Datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění tržby. Časový okamžik je určen hodinou a minutou, ve které byla tržba uskutečněna. Čas musí být vyplňován ve 24 hodinovém formátu, tedy na pozici hodiny pomocí číslic 1 – 24 (jedna hodina ranní bude 1:00, jedna hodina odpolední 13:00).
  • Daňové identifikační číslo poplatníka, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo
    Daňové identifikační číslo (DIČ) je identifikátor přidělovaný správcem daně. V případě zvláštního režimu se vždy jedná o DIČ poplatníka, kterému evidovaná tržba plyne. Vyplnění této položky je povinné pouze v případě, že kmenová část daňového identifikačního čísla není tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo.
  • Označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má poplatník více než 1 provozovnu
    Příslušná číselná identifikace provozovny je přidělena poplatníkovi správcem daně v rámci procesu oznámení údajů o provozovnách. Jedná se o zpravidla dvoumístný numerický znak. Označení je unikátní pouze v rámci poplatníka. Vyplnění této položky je povinné pouze v případě, že poplatník má více než 1 provozovnu (viz § 23b písm. b) ZoET). V případě, že poplatník eviduje ve zvláštním režimu ve více provozovnách, měl by v dané konkrétní provozovně používat vždy ten blok účtenek, který byl pro účely evidence tržeb v této provozovně správcem daně přidělen.

Oprava údajů na účtence/Storno

Poplatníkovi, který uvedl na účtence chybný údaj, je umožněno provést jeho opravu, a to přímo na účtence, která tento chybný údaj obsahuje. Způsob provedení opravy vychází z obecných účetních principů. Z nich vyplývá požadavek na uvedení osoby, která opravu učinila, a data, kdy k opravě chybného údaje došlo. V případě, kdy je opravován údaj, který je poplatník povinen dle ZoET na účtence uvádět, musí být vyplněna i příslušná položka určená pro záznam o datu provedení opravy a to ve formátu den, měsíc a rok, a o osobě provádějící opravu, a to uvedením vlastnoručního podpisu. Vyplnění této položky lze doporučit i v případě, že je opravována položka, která obsahuje nepovinné údaje. V případě provedení storna účtenky (v případě storna účtenky a vystavení nové účtenky je poplatník povinen evidovat stejnopis stornované i nově vystavené účtenky) bude při vyplňování této položky postupováno obdobně, tedy poplatník stvrdí provedení storna vlastnoručním podpisem a uvede datum, kdy k provedení storna došlo.

Informační povinnost

Obdobně jako poplatníci evidující v běžném nebo zjednodušeném režimu, mají i poplatníci evidující tržby ve zvláštním režimu povinnost mít na místě, kde se uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci.

Obsahem informačního oznámení je text ve znění:

„Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.“ 

      

Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné. Informační povinnost dopadá také na poplatníky, kteří nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách a prostřednictvím těchto stránek umožňují provést zákazníkovi úhradu formou, která podléhá evidenční povinnosti. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek (např. na stránce, kde zákazník volí způsob provedení úhrady za zboží či služby).

Umístnění informačního oznámení není povinné v případech, kdy to z povahy věci resp. s ohledem na charakter podnikatelské činnosti není možné, např. v některých případech prodeje v terénu nebo u zákazníka.