Bezplatná poradna k EET

– Potřebujete radu? –

V jakém režimu evidujete nebo budete evidovat tržby?

Souhlas se zpracováním osobních údajů

nebo volejte 607 888 494

Do začátku 3. a 4. vlny EET zbývá.

Dny

:

Hodiny

:

Minuty

:

Vteřiny

Měli byste vědět o EET.

Harmonogram zavádění 3 a 4 vlny EET.

 

3. fáze (od 1. května 2020)

– jedná se ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi, zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích:3. fáze (od 1. května 2020)

– jedná se ostatní činnosti, které nejsou v 1., 2. nebo 4. fázi, zahrnuje všechny ostatní NACE neuvedené v jiných fázích:

  • NACE 56 Stravování a pohostinství – tržby z dodání zboží (tržby za stravování, které není stravovací službou)
  • NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (podnikatelé ve výrobě
  • NACE 10 Výroba potravinářských výrobků (např. pekaři, cukráři, řezníci…)
  • NACE 49 Pozemní a potrubní doprava (např. taxislužba, železniční osobní doprava meziměstská, silniční nákladní doprava, …)
  • NACE 69 Právní a účetnické činnosti (právníci, účetní, …)
  • NACE 75 Veterinární činnost
  • NACE 86 Zdravotní péče (lékaři, dentisté, …)a další činnosti
  • NACE 02, 03, 05, 06, 07, 08, 09, 11, 12, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.5, 20.6, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45.2 (autoservisy), 50, 51, 52, 53, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68 („dlouhodobé“ ubytování), 70, 71, 72, 73, 74, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 97, 98, 99

4. fáze (od 1. května 2020)

– vybraná řemesla a výrobní činnosti:

  • NACE 13–17 Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků, papírů a výrobků z papírů a zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku
  • NACE 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků
  • NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků
  • NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
  • NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
  • NACE 31 Výroba nábytku
  • NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl (výrobci her a hraček, sportovních potřeb, hudebních nástrojů,…)
  • NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení
  • NACE 43 Specializované stavební činnosti (např. elektrikáři, obkladači, malíři, pokrývači…)
  • NACE 95 Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (např. „hodinový manžel“, opravář počítačů,…)
  • NACE 96 Poskytování ostatních osobních služeb (např. kadeřnice, maséři, kartářky,…).

Odpovědi na časté otázky.

Jakých činností se evidence tržeb týká?

Od 1. prosince 2016 evidují poplatníci, kterým plynou tržby z poskytování ubytovacích a stravovacích služeb, od 1. března 2017 poplatníci, kterým plynou tržby z maloobchodu a velkoobchodu.

Počátek vzniku evidenční povinnosti u tržeb plynoucích z činností původně zařazených do 3. a 4. fáze evidence tržeb (jedná se o ostatní činnosti – např. svobodná povolání, doprava, zemědělství apod. a vybraná řemesla a výrobní činnosti) je v návaznosti na účinnost novely zákona o evidenci tržeb stanoven na 1. května 2020. Od tohoto data tak podléhají evidenční povinnosti všechny evidované tržby bez ohledu na to, z jaké činnosti pocházejí.

Zákon stanoví určité výjimky a určuje, které tržby jsou z evidenční povinnosti vyloučeny.

Jejich podrobný přehled je k dispozici v následující záložce.

Tržby vyloučené z evidence tržeb.
(1) Evidovanou tržbou nejsou tržby

a) státu,

b) územního samosprávného celku,

c) příspěvkové organizace,

d) České národní banky,

e) držitele poštovní licence.

(2) Evidovanou tržbou nejsou také tržby

a) banky, včetně zahraniční banky,

b) spořitelního a úvěrního družstva,

c) pojišťovny a zajišťovny,

d) investiční společnosti a investičního fondu,

e) obchodníka s cennými papíry,

f) centrálního depozitáře,

g) penzijní společnosti,

h) penzijního fondu,

i) z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,

j) z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,

k) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.101) – sociální péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče,

l) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.201) – sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách,

m) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.20.11) – sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním,

n) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.20.21) – sociální péče v zařízeních pro osoby závislé na návykových látkách,

o) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.301) – sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením,

p) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.30.11) – sociální péče v domovech pro seniory,

q) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.30.21) – sociální péče v domovech pro osoby se zdravotním postižením,

r) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 87.901) – ostatní pobytové služby sociální péče,

s) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.101) – ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,

t) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.10.11) – ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory,

u) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.10.21) – ambulantní nebo terénní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením,

v) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.911) – sociální služby poskytované dětem,

w) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.991) – ostatní ambulantní nebo terénní sociální služby j. n,

x) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.99.11) – sociální služby pro uprchlíky, oběti katastrof.”.

y) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.99.21) – sociální prevence.”.

z) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.99.31) – sociální rehabilitace.”.

za) z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 88.99.91) – jiné ambulantní nebo terénní sociální služby j. n.

 

(3) Evidovanou tržbou nejsou také tržby

a) uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení,

b) z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,

c) ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,

d) ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,

e) z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,

f) na palubě letadel,

g) z osobní železniční přepravy,

h) z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,

i) z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,

j) z provozování veřejných toalet,

k) ve formě platby za poskytování telekomunikačních služeb nebo jiných služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby,

l) z hazardní hry,

m) z obchodní letecké dopravy a ze služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní,

n) poplatníka daně z příjmů fyzických osob,

kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické nevidomosti nebo těžké hluchoslepoty,

který provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů a bez zaměstnanců, ledaže tyto osoby splňují podmínku uvedenou v bodě 1,

který není společníkem společnosti, z jejíž činnosti tržba plyne, ledaže všichni společníci společnosti splňují podmínku uvedenou v bodě 1, a

který tuto tržbu přijímá sám nebo prostřednictvím zaměstnance, spolupracující osoby nebo společníka společnosti, kteří splňují podmínku uvedenou v bodě 1,

o) z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb uskutečněné vždy v období od 18. do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby.

(4) V případě občana jiného členského státu Evropské unie, který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejvýše 3 měsíců, se podmínka uvedená v odstavci 3 písm. n) bodě 1 považuje za splněnou, pokud tato osoba prokáže svou úplnou nebo praktickou nevidomost nebo těžkou hluchoslepotu.

Způsoby evidence tržeb.

Evidence tržeb probíhá především elektronicky, a to v tzv. „běžném režimu“. funguje tak, že je poplatník povinen odeslat datovou zprávu na společné technické zařízení správce daně a vystavit účtenku zákazníkovi nejpozději v okamžiku přijetí evidované tržby

Poplatníci, kterým by evidování tržeb v běžném režimu znemožnilo nebo zásadně ztížilo výkon podnikatelské činnosti (např. kvůli stálé nemožnosti připojení k internetu) mohou požádat o evidování tržeb ve „zjednodušeném režimu“. Evidence tržeb ve zjednodušeném režimu funguje obdobně, jako v běžném režimu s tím rozdílem, že má poplatník povinnost vystavit účtenku (s kódem PKP) nejpozději v okamžiku přijetí evidované tržby, ale datovou zprávu zaeviduje nejpozději do 5 dnů od přijetí evidované tržby.

Dalším možným způsobem pro evidování tržeb je evidování v tzv. „zvláštním režimu“, který není založen na elektronické formě, ale na „papírové evidenci“.

Musím evidovat tržby i z činnosti, kterou vykonávám zanedbatelně co do výše tržeb oproti tržbám přijímaným z jiné činnosti?
Evidenci tržeb aktuálně podléhají tržby ze všech činností, vyjma těch uvedených v části „Tržby, které se neevidují“.

Z pohledu evidence tržeb není rozhodující, kolik činností podnikatel vykonává a v jakém rozsahu. Je tedy třeba zaevidovat každou dílčí tržbu, byť by plynula z činnosti, která je ve vztahu k ostatním činnostem, které poplatník vykonává, marginální. Samozřejmě platí, že přijímané tržby musí splňovat jak formální tak materiální znak pro evidovanou tržbu, tj. musí se jednat o tržbu přijímanou v hotovostní nebo obdobné formě a tato tržba musí plynout z podnikatelské činnosti poplatníka.

Co když podnikatel nemá jistotu, jestli jeho přijímaná platba je evidovanou tržbou?
Pokud má podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, má možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Finanční úřad žádost posoudí a vydá rozhodnutí, které je závazné jak pro finanční úřad, tak pro podnikatele.
Jak si mohu ověřit, že spadám do EET?
Pokud si nejste jistí, zda byste měli vést elektronickou evidenci tržeb (EET), využijte tzv. závazné posouzení o určení evidované tržby. Finanční úřad vám za 1 000 Kč závazně sdělí, zda a případně v jakém rozsahu se vás EET týká.

§ 32 zákona o evidenci tržeb poplatníkům umožňuje, aby správci daně podali žádost o závazném posouzení o určení evidované tržby. Předmětem závazného posouzení je určení, zda je platba evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení poplatník uvede popis platby, která má podléhat posouzení, a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.

Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda jsou dané tržby s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či nikoliv a vydá závazné posouzení, zda má či nemá tržby z některé své činnosti evidovat.

Tato žádost ovšem podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč a lze ji podat nejdříve 3 měsíce před zahájením evidence tržeb, tj. nejdříve 1. února 2019.

Vztahuje se evidence tržeb i na drobné živnostníky, kteří nepřijímají tržby v hotovosti, ale pouze převodem z účtu na účet?
Ne. Záměrem evidence tržeb je evidence všech tržeb v hotovosti, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet evidenci tržeb nepodléhají. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nevztahuje také na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů.
Týká se evidence tržeb i neplátců DPH?
Evidence tržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv. Přijímají-li podnikatelé za své zboží či služby platby v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání, jsou povinni takové platby evidovat.
Podléhají platby podnikatelů s mobilní provozovnou typu „kolotočáři“, „stánkaři“ povinnosti evidovat tržby?
Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se vyznačují tím, že nemají „kamennou“ provozovnu, nýbrž mobilní. Tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence „kamenné“ provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby.
Jakou uvádět provozovnu, pokud pracujete u zákazníka (například elektrikáři, instalatéři apod.)?

Metodika finanční správy k EET nyní uvádí: Poskytuje-li poplatník služby u zákazníka (např. malířské služby u zákazníka) a nemá-li provozovnu ve smyslu živnostenského zákona (provozovnou se pro účely živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována), zaeviduje poplatník v aplikaci EET provozovnu na adrese sídla podnikatele. Pro podnikatele -právnickou i fyzickou osobu je pak definice sídla uvedena v § 429 občanského zákoníku. Sídlo podnikatele se dle uvedeného ustanovení určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku. Nezapisuje-li se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě kde má bydliště (viz §80 občanského zákoníku).

Podléhají evidenci tržeb i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrádky, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu?
Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, evidenci tržeb nepodléhají. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se evidence tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů. V případě nejistoty/nejasností, je možné obrátit se na svůj místně příslušný finanční úřad, který danou situaci posoudí.
Tržby v běžném režimu.
Základní postup evidence tržeb běžným způsobem: 

  1. Poplatník je povinen před přijetím první evidované tržby požádát o autentizační údaje (přihlašovací údaje), které slouží k přístupu do aplikace EET.
  2. Po přihlášení do aplikace EET si poplatník sám zaeviduje provozovny, ve kterých přijímá evidované tržby. Každé zaevidované provozovně je na portále systémem Finanční správy přiděleno označení provozovny (číslo provozovny). Zároveň poplatník prostřednictvím aplikace EET získá certifikát pro evidenci tržeb.
  3. Získané označení provozovny bude součástí zasílaných údajů o evidované tržbě, a to spolu s dalšími údaji o evidované tržbě. Vybrané údaje bude před zahájením evidence nutné zadat do příslušného SW. Zároveň je nezbytné nainstalovat do „pokladního zařízení“ certifikát poplatníka.
  4. Poplatník (pokladní zařízení – PC, tablet, mobil, pokladna… ) zašle on line datovou zprávou údaje o evidované tržbě ve formátu XML Finanční správě, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby .
  5. Finanční správa ze systému zašle potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky (fiskální identifikační kód).
  6. Poplatník vystaví zákazníkovi účtenku (včetně fiskálního identifikačního kódu.
Tržby ve zjednodušeném režimu.
Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné dopravě. Zjednodušený režim bude mít také ten podnikatel, který nemá stálé připojení k internetu a má schválenou výjimku od Finanční správy.

Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda.

Údaje musí podnikatel v případě zjednodušeného režimu odeslat Finanční správě do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Zároveň podnikatel nemusí uvádět na účtence fiskální identifikační kód.

Zvláštní režim (offline režim) evidence.
Podnikatelé, kteří splní určité podmínky, budou mít od 1. května 2020 možnost evidovat tržby místo EET ve zvláštním režimu (offline režimu).

Aby mohl podnikatel o zvláštní režim (offline režim) požádat, musí splnit několik podmínek. Offline režim mohou použít jen fyzické osoby. Právnické osoby jen ty, které jsou poskytovatelé zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny. Dále musí podnikatel splnit tyto podmínky:

  • není plátcem DPH

  • neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a

  • výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč.

V rámci offline evidence bude podnikatel místo EET vystavovat účtenky z bloku, který si vyzvedne na finančním úřadě. Na konci každého dne pak zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Za každé čtvrtletí, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí, pak zašle Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu na finanční úřad.

Pokud evidujete ve zvláštním (offline režimu), musíte podat správci daně za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém uskutečníte nebo vrátíte evidovanou tržbu nebo provedete její opravu, oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, a to do 20 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu lze podat jen

  • na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
  • na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem vydaným ministerstvem financí, nebo
  • datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně:
  1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
  2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
  3. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

V oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést:

  • své identifikační a kontaktní údaje,
  • označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, pokud má více než 1 provozovnu,
  • údaje týkající se účtenek a bloku účtenek a
  • údaje týkající se evidovaných tržeb.

Údaje týkající se účtenek, bloku účtenek a evidovaných tržeb uvádí poplatník zvlášť za každou provozovnu, ve které jsou uskutečňovány evidované tržby.

Jak požádat o zvláštní režim (offline režim).
Abyste mohli evidovat v offline režimu, musíte podat žádost. V žádosti musíte uvést:

  • skutečnosti prokazující naplnění podmínek (tedy že nemáte více jak 2 zaměstnance, nejste plátci DPH a splňujete podmínku výše tržeb) a
  • údaje o provozovnách, v nichž přijímáte evidované tržby, které nebyly správci daně dosud v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona oznámeny.

Správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu je účinné ode dne následujícího po dni, ve kterém poplatník převezme blok účtenek, nejpozději však patnáctým dnem ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Přestanete-li podmínky pro zvláštní režim splňovat, musíte to oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu zaniká také tehdy, pokud pošlete údaje o evidované tržbě správci daně datovou zprávou (tedy skrze EET).

Nejčastější dotazy zákazníků.

Jak evidence tržeb funguje?
Evidence tržeb může probíhat ve třech režimech – běžném, zjednodušeném a zvláštním režimu.

Běžný režim

  1. Poplatník zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML do systému Finanční správy.
  2. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  3. Poplatník vystaví účtenku (včetně fiskálního identifikačního kódu), kterou předá zákazníkovi.
  4. Zákazník obdrží účtenku.
  5. Zákazník si může ověřit svoji účtenku prostřednictvím aplikace Ověření účtenky, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.

 

Zjednodušený režim

schéma zjednodušeného režimu evidence tržeb

  1. Podnikatel prostřednictvím pokladního zařízení (pokladna, PC, tablet, mobil s tiskárnou,…) vystaví účtenku bez fiskálního identifikačního kódu a uloží datovou zprávu o tržbě do paměti.
  2. Do pěti dnů zajistí poplatník odeslání datových zpráv o přijatých tržbách do systému Finanční správy (např. tak, že přemístí pokladní zařízení do místa, kde je dostupný internet).
  3. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem.
  4. Zákazník si může ověřit svoji účtenku prostřednictvím aplikace Ověření účtenky, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická evidence tržeb.

 

Zvláštní režim

schéma evidence tržeb ve zvláštním režimu

  1. Poplatník přijme tržbu od zákazníka a dle pokynů v bloku účtenek vyplní účtenku s nejnižším pořadovým číslem.
  2. Poplatník vyplněnou účtenku předá zákazníkovi nejpozději při uskutečnění evidované tržby.
  3. Poplatník archivuje stejnopis účtenky.
  4. Poplatník za každé kalendářní čtvrtletí odevzdá na finančním úřadě oznámení o přijatých tržbách.Účtenku z povahy věci není možné ověřit prostřednictvím aplikace Ověření účtenky na Daňovém portálu FS ani ji nelze přihlásit do účtenkové loterie.
Jak je to s platbami kartou?
V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu (nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nevztahuje na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Poplatníci mohou tržby uskutečněné touto formou evidovat dobrovolně, nad rámec svých zákonných povinností.
Proč se evidence tržeb nevztahuje na platby čistě převodem z účtu na účet?
Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu.
Nebude se zavádět nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat účtenku i při nákupu sirek?
Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému.
Jaké údaje jsou uváděny na účtence?
Podnikatel evidující tržby v běžném či zjednodušeném režimu je na účtence povinen uvádět:

  • fiskální identifikační kód (FIK),
  • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
  • daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, pokud není kmenová část tohoto DIČ tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celkovou částku tržby v české měně,
  • bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód – FIK, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód PKP. Jedná se zejména o případy výpadku spojení nebo evidence tržeb ve zjednodušeném režimu.

Poplatníci evidující tržby ve zvláštním režimu musí zákazníkovi vystavit účtenku z bloku účtenek se zákonem stanovenými náležitostmi, kterými jsou:

  • daňové identifikační číslo (pokud není jeho kmenová část tvořena rodným číslem),
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna (pouze v případě, kdy poplatník eviduje tržby ve více provozovnách),
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celková částka tržby v české měně.
Musí být účtenka vždy vystavena zákazníkovi v tištěné podobě?
Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. U účtenek vystavených v běžném či zjednodušeném režimu zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku nejen v tištěné podobě, ale i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes Bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Předpokládáme však, že nejčastěji bude docházet k předávání tištěných účtenek.

Zákon o evidenci tržeb v případě evidování tržeb ve zvláštním režimu stanovuje způsob vystavení účtenky, a to v § 23a odst. 1 písm. a), podle kterého je poplatník povinen při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku s nejnižším pořadovým číslem z bloku účtenek tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Blok účtenek poplatník získá na finančním úřadě nejdříve po oznámení rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu.

Je zákazník povinen převzít účtenku?
Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od prodejce převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme.
Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku?
Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK) zasílaného ze systému Finanční správy. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečněné transakce.
Musí podnikatel vystavit zákazníkovi účtenku, i když ji zákazník nechce?
Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí, tedy umístit ji na takové místo, kde je zákazníkovi k dispozici. Platí však, že zákazník účtenku převzít nemusí. V případě nevystavení účtenky se podnikatel vystavuje riziku správního trestu.
Může podnikatel vystavení účtenky zpoplatnit?
Ne, splnění zákonné povinnosti odeslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě a vystavit účtenku nelze zpoplatnit. Náklady na zavedení evidence tržeb však podnikatel může promítnout do konečné ceny zboží.
Podléhá spropitné evidenci tržeb?
U spropitného z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem z podnikání, který podléhá evidenci tržeb.
Co když podnikatel účtenku zákazníkovi nevydá?
Zákazník by měl vystavení účtenky požadovat. Podnikatel, který účtenku nevydá, se vystavuje riziku udělení pokuty až do výše 500 000 Kč.

Zařízení pro EET.

Mobilní aplikace EET.

Jedním ze způsobů, jak řešit elektronickou evidenci tržeb, jsou mobilní aplikace. Tento způsob se ovšem hodí jen pro nejmenší podnikatele, kteří mají málo zákazníků a malý obrat. Mezi výhody smartphonů a tabletů pak patří nízké pořizovací náklady a mobilita. Především přenosnost ocení řemeslníci, kteří se do EET zapojí v poslední vlně. Právě oni a také různí občasní prodejci budou smartphony a tablety v rámci EET zřejmě nejčastěji využívat.

Řešení přes tablet či telefon má ale samozřejmě řadu omezení. Přístroje totiž nejsou primárně vyrobeny pro tento účel a mají krátkou životnost. Dá se proto říci, že toto řešení se hodí pro podnikatele, kteří tržby inkasují hlavně mimo provozovnu, mají jednotky zákazníků denně a nenabízí širokou škálu produktů či služeb.

Srovnání mobilních aplikací na EET
Název Cena Poskytovatel Systém
iDoklad 0 Kč/měsíčně Cígler Software Android/iOS
Profi Účtenka 0 Kč/měsíčně Cígler Software Android/iOS
EET plus 0 Kč/měsíčně Roman Bouchner Android
POS PEXESO Od 0 Kč/měsíc AWIS Holding Android
Aplikace FREE Od 0 Kč/měsíc Kasa FIK Android
Aplikace MAXiPokladna (Babišova pokladna) Od 0 Kč/měsíc Amax com Android
CINK – pokladní systém Od 130 Kč/měsíc Ants&Bees Android
iKelp POS Mobile Od 141 Kč/měsíc Abiset Android/iOS
ePokladna Od 180 Kč/měsíc Vodafone Android/iOS
eÚčtenka Od 242 Kč/měsíc Adam & Adam Android
Licence SNADNO Od 350 Kč/měsíc Dotykačka Android
Papaya Pokladna Od 472 Kč/měsíc Papaya POS Android
Lilka 1088 Kč jednorázově ArrowSys Android
AMP mobilní pokladna 1200 Kč jednorázově ABX software Android
PC pokladny.

PC pokladny jsou dostupné pro všechny provozovny, s možností přizpůsobit se individuálním požadavkům. Součástí je i přenosná tiskárna. Stejně jako u registračních pokladen jsou i zde vyšší pořizovací náklady.

Obecně se registrační pokladny dělí na už elektronické pokladny a na PC pokladny vybavené pokladním software.

Dále je možné rozdělení registračních pokladen a PC pokladen podle toho, zda se jedná o

  • maloobchod – okamžitý prodej,
  • nebo o restaurační provozy – odložené účty.
Pokladní systémy EET.

Nejjednodušším řešením EET je smartphone či tablet a bezdrátová tiskárna. Tento způsob se ovšem hodí jen pro nejmenší podnikatele, kteří mají málo zákazníků a malý obrat.

Mobilní alternativou jsou nicméně kompaktní přenosná zařízení typu čtečky platebních karet, které se hodí jak pro řemeslníky, tak pro menší provozy. Čtečky obsahují veškeré funkce pro evidenci tržeb a mají integrovanou tiskárnu účtenek. Jedná se o profesionální řešení do malých provozů, které vydají maximálně desítky účtenek, včetně gastronomických zařízení.

Vybrat si lze mezi dvěma základními typy zařízení, a to buď s cloudovým řešením, nebo bez něj. Výhodou cloudu je možnost sofistikovaného vyhodnocování a pohodlné nastavení (položky, platby) pomocí webu a také zálohování dat pro případ poruchy.

Kdo vlastní středně velkou provozovnu (penzion, menší restaurace) se 100 až 1000 prodejními položkami a se stovkami až tisícovkami vydaných účtenek, měl by volit PC pokladnu či all-in-one kompaktní zařízení. Kdo nechce investovat desítky tisíc do PC pokladen, může zvolit all-in-one kompaktní zařízení, jejichž cena začíná okolo 10 tisíc korun. Jde o řešení, které má integrovanou tiskárnu účtenek a například i čtečky karet pro identifikaci zákazníků.

V případě velkých provozoven, kde je 2 a více pokladních míst (hotely, větší restaurace, velkoobchod) a denně se generují tisíce účtenek, jsou nutností již zmiňované PC pokladny či přímo jednoúčelové pokladny, které jsou přizpůsobeny vždy danému typu provozu a jeho specifickým potřebám.

Jednu z možností, jak tržby evidovat, rovněž tvoří registrační pokladny. U nich se však mějte na pozoru, jelikož řada z nich neumožňuje připojení na internet.

Pokladní řešení Cena pořízení v Kč včetně DPH (zařízení a tiskárna) Cena měsíčně v Kč včetně DPH Platba kartou a terminál  v ceně Připojení na internet v ceně
T-Mobile Od 10 884 690 Ano (terminál není v ceně) Ne (lze dokoupit za 49 Kč měsíčně)
O2 eKasa 6044 499 (může být i 250 či 0) Ano, terminál je v ceně Ano
Vodafone Od 6933 420 Ano (terminál není v ceně) Ne
Dotykačka Od 6038 Od 350 Ano (terminál není v ceně) Ne (z počátku dostanete 150 MB dat)
Storyous Od 9063 Od 0 (prakticky je potřeba licence aspoň za 472 Kč) Ano (terminál není v ceně) Ne
Rychlá pokladna Od 6038 Od 289 Ano (terminál není v ceně) Ne
EET1 Od 8800 Od 483 Ano (terminál není v ceně) Ne
Pexeso Od 8942 Od 0 Ano (terminál není v ceně) Ne
Kasa FIK Od 9679 0 Ano (terminál je v ceně) Ne
SmartPokladna Od 6038 Od 303 Ano (terminál není v ceně) Ne
ePokladna.cz Od 6699 Od 242 Ano (terminál není v ceně) Ne
CINK Od 6038 Od 157 (pro restaurace potřeba alespoň licence za 315) Ano (terminál není v ceně) Ne
Přenosné terminály.
Přenosné terminály jsou vhodné především pro malé provozovny. Slouží k bezhotovostním úhradám. Obsahují integrovanou tiskárnu. Umožní vystavovat elektronické účtenky, ale také umožní online odesílání informací o tržbách Finanční správě ČR.
Registrační pokladny.
Registrační pokladny jsou vhodné pro restaurace, ale i pro maloobchod. Obsahují integrovanou tiskárnu. Při jejich pořizování je nutné počítat s vyššími pořizovacími náklady.

Základní princip registračních pokladen spočívá v tom, že tržby podnikatelských subjektů jsou evidovány prostřednictvím pokladny s fiskální pamětí. Všechny uskutečněné transakce subjektu se zaznamenávají právě do této paměti. Kontrola ze strany orgánů finanční správy probíhá na místě, kontrolou údajů ve fiskální paměti a kontrolou plnění povinnosti ze strany podnikatelského subjektu, který má povinnost vydat o provedené transakci doklad.

Smartphony a tablety u evidence tržeb.
Smartphony a tablety jsou doporučeny především pro malé provozy s malým počtem zákazníků a nízkým počtem evidovaných tržeb. Při jejich využít je nutná instalace aplikace a přenosné tiskárny.